Nokturno.net / tvorba / dílko

Hořkosti sladkosti
radosti malosti
starosti hlouposti
malichernosti.

Pleskavé kročeje blíží se chodbičkou,
vysoké boty už jdou si pro mě.
Ještě naposled lehnout si na pryčnu,
zatuchlá přikrývka už nebude v hrobě.

Kam se to podělo, ty dny slunečné,
když tráva voněla a vzduch byl čistý!
Jen čtyři stěny a noci nekonečné,
jak zpívají andělé už brzy zjistím.