29.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2363 x | vypínač
Oči uzavřeny,
srdce probodnuto,
dým stoupá k nebesům.
Ne každý vánek citíš,
ztracen v sobě,
pýšný a neposlušný.
snašíš hoře,
bez pokání.
Proklínáš,
ptáš se,
odcházíš,
návdavkem umíráš.....
Neslýchaně, jen tak.
bez dovolení,
bez odpuštění.
Daruješ se matce zemi.
to je tvůj žal a smutek,
to je tvůj dar.
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš bolest hrůza smrt humor vyznání povídka horor život sex cesta čas noc tma realita horror poezie naděje město momentka vztahy srdce pocity jen tak marnost příroda svoboda krev emoce podzim aa smutek les x nenávist fantasy sen erotika * sobota zklamání strach žena antilistí pocit beznaděj ... zima touha mládí .. vztah haiku přetvářka samota . deprese láska temnota vzpomínka osud zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867