29.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2353 x | vypínač
Oči uzavřeny,
srdce probodnuto,
dým stoupá k nebesům.
Ne každý vánek citíš,
ztracen v sobě,
pýšný a neposlušný.
snašíš hoře,
bez pokání.
Proklínáš,
ptáš se,
odcházíš,
návdavkem umíráš.....
Neslýchaně, jen tak.
bez dovolení,
bez odpuštění.
Daruješ se matce zemi.
to je tvůj žal a smutek,
to je tvůj dar.
, linkuj! 
, jagg 
čas smutek erotika tma touha horor emoce humor poezie sobota sex antilistí fantasy povídka mládí smrt haiku noc nenávist pocit samota podzim momentka vztah strach sen osud zoufalství deprese * x vyznání voľný verš les jen tak pocity cesta temnota realita krev město horror marnost zklamání láska .. svoboda ... vztahy přetvářka naděje beznaděj příroda aa . bolest srdce hrůza život zima žena vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867