Nokturno.net / tvorba / dílko

Usína v mé klopě,
zklamaný květ růže,
teplou nocí vrátí se k tobě,
a mě mrazem rozpraská kůže...

Nebudu mlád,
to je dneška ůděl,
ale budu se prát,
abych zítra věděl,

že v zahradě snů,
věčnost krásy zkvétá...
a jejím dnům,
přáti mohu jen to,
aby pomysleli na mě,
na člověka...