Nokturno.net / tvorba / dílko

Pomaloučku, potichu vejdi tuto noc do lesú.
( Dnes v noci zlý je čas .)
Poskvrníš čistotu sněhu, zpovídat se budeš muset nebesúm...
( Andělé pějí písně za všechny z nás. )
Proč tě tak lákají nahé kmeny stromú?
( Tolik hladké, tolik drásající. )
Jak najdeš, hloupé dítě, ve tmě cestu domú?
( A melodie noci- vytí vlkú, budí spící. )
Kráčej jen dál, když vyslyšels ten tajemný hlas z hlubin.
( Volá, volá a já slyším ho také! )
Nevšímej si vlastní krve, svítí jako rubín.
( Kapky jsou slova- rudé a jak sladké! )
Jenom dál, k oltářúm z pokroucených větev.
( Umrzlí milenci na sněhu. )
A ledová výšivka odráží slzy nočních světel...
( Kolik ještě vzpomínek zbývá na něhu? )
Kráčej tiše, sám ses vydal na tuhle cestu.
( I vítr teď utichl. )
Ty sám sis udělil jeden z božích trestú.
( Být sobě spasitel.)
Jenom jdi, snad nechceš vzdát to u cíle?
( Padnout tváří k zemi a nechat se pojmout sněhem.)
Chytals duše za křidílka jako motýle.
( A krutý umí býti leden.)
Dotkl ses mnoha duší, sám byls jako kámen.
( Duše mrtvých volají po nocích v zimě na živé. )
Stratil ses a zešílel, pak budiž s tebou ámen!
( Vločky sněhu trestaj hříchy tíživé...)