06.12.05 | Spina, @, další tvorba | 2174 x | vypínač
Zdál se mi sen,
že jsem na světě samoten.
Toulal se ulicemi,
prázdnými snad mrtvými,
vzduch byl teplý
a vítr .... vítr,
ten nefoukal.
Běžel jsem,
nevím kam.
Pak se zastavil,
nedýchal.
Ba ani srdce mi netlouklo.
Nevěděl jsem proč,
neměl jsem ponětí kde jsem..
Pak se znovu rozběhl,
běžel,
hnal se dál.
Najednou padal někam do tmy.
Dopadl,
ležel a nemohl se hnout.
Usínal jsem,
cítil jsem teplo a bylo mi fajn.
V dáli jsem slyšel dívčí hlas,
hlas s nádechem bezmoci i naděje.
Ten hlas prosil a sliboval.
Na prsou jsem cítil tlak.
Už dále nechtěl spát, byl zvědav
a tak jsem se nadechl.
život čas povídka . smrt samota x .. momentka sobota tma voľný verš ... zklamání fantasy cesta sen erotika bolest mládí aa strach žena vztah les krev město touha noc temnota srdce podzim hrůza láska emoce osud * deprese naděje antilistí pocity jen tak humor zoufalství přetvářka pocit realita horror sex nenávist marnost horor smutek svoboda vyznání vzpomínka zima beznaděj příroda poezie vztahy haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867