12.12.05 | Eve, @, další tvorba | 2574 x | vypínač
Modrými ústy chci rozesmát nebe,
jiskřím si ve vločkách a hledám tebe.
Usínám s ledovým motýlem ve vlasech
a budí mě pobledlý měsíční paprsek.
Pohybem ruky zamrazím řeku,
stříbrným hlasem prsty ti teku.
Hlídám zamrzlé mosty tvých řas,
a pak si mé tělo podrobí čas.
Nymfy můj led rozpráší ve hvězdách
a já se vrátím - jak je noc bezesná!
Zrodím se v červeni spadlého listoví,
a že chci snít v závějích můj dech ti napoví.
Schovám tě, lásko, pod křídla vánice,
sníh ti už usedá na srdce, na líce
a ledopád kadeří hladí mé žití.
Jsme prokřehlé sousoší, jsme jedno bytí.
, linkuj! 
, jagg 
deprese srdce zoufalství naděje mládí smrt beznaděj vztah vyznání příroda horror čas hrůza voľný verš jen tak antilistí noc les aa vzpomínka vztahy podzim povídka krev humor horor bolest * sobota erotika žena . cesta poezie x tma fantasy haiku momentka město smutek samota .. emoce realita nenávist sen život pocity sex zima zklamání svoboda touha temnota pocit strach přetvářka osud marnost láska ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867