Nokturno.net / tvorba / dílko

SAMOTA

Agresivní samota,
moje vlastní nahota
vystupuje ze zrcadla,
a všude stíny,
i ty co sem nepatří.

Má tvář ješitnosti,
oděna do úzkosti,
jmenuje se strach.

Má žlutý zuby
a táhne jí z huby
podivnej pach.

Ješitnost a snění
maj poslání,
všude samý stíny,
je to k posrání.

Stařecké slintání.

Sám stojím v davu,
na krku mám hlavu
a v ní - vymeteno.

Zbytečné žgryndání.

Vzduch kolem tuší
moji vystrašenou duši.
Všichni tancujou
a já mám závrať.