Nokturno.net / tvorba / dílko

Déšť zústáva,
navždy alespoň vyplakán do louží...
Ďábel zústává
polibkem na kúži...
Strach zústává,
když po smrti zatoužíš...
Sen zústává,
když oči přihmouříš...

Déšť ustává
na listech vrbových...
Ďábel ustává
v polibcích hladových...
Strach ustává
v myšlenkách vrahových...
Sen ustává,
nahradil ho hřích...

Déšť je sudba,
pravý křest pohanú...
Ďábel je sudba,
odměna za ránu...
Strach je sudba,
co žene tě za bránu...
Sen je sudba,
jen počkat si na vránu...

Vrána odnáší duše pryč...