Nokturno.net / tvorba / dílko

ZBĚSILÁ DUŠE ( 03 )

Co se divíte?
Co koukáte?
Byl to jen můj další - experiment.
S vámi,do vašeho nebe - nechci !

Krása,hodnocená
podle souměrnosti.
Uzemnění ve věrnosti.
Lidsky zabité nezvyklosti.

Riziko.
Napětí,vzrušení,zvědavost.
Co vyhraje?
V tomhletom století
informačního hluku
hledáme smyslnost
ve troše vzruchu.
Sex !
Nejsilnější nástroj všech mystérií.
Odsune vše stranou.
obezřetní cestující,
sladké tušení,
očekávaného pokušení.
Sníme o lásce,
ale spíme s děvkami.
Brána poznání.
Zkušenost za odvahu.
Ale my chceme jistotu.
Chceme mít záruku.
Záruční list na život.
Všichni se známe,
každej má svůj signál
a všichni stejnou vůni.

Zkroušení viníci
plní prožitků.
Červené tváře
studu i pýchy
a zadostučinění.
Rozvážní prázdní,
kteří nepochopili,
že hřešit se má
- právě teď !

Brát co život dává.
Život je Bůh,
dar kterým se nepohrdá.
Když se něco pokazí,
pár lží to napraví.
Neškodné lži - jen slova.
Finále beze slov.

Občas dělám špínu ( no a co ).
Jako dravá řeka,
co se vlévá do velkého moře.
Nevolí si cestu,
teče kudy musí téct,
bere s sebou co se dá,
bez rozdílu dobra a zla.
Ani chvilku není klidná,
ani chvilku zlá.
Je to řeka.

Přirozená smrt,
vždy bez přednesu.
Plynutí času.

Každej máme tajemství,
každej něco víme.
Tak tu žijem
a máme svoje touhy.
Já chtěl být dobrákem,ale
udalo mě srdce.
A mince
v žebrákově klobouku.
A moje duše,
ta nesmrtelná a prohnaná děvka,
prolétne vesmírem
a hodí mne zpátky.
Sem.Na zem.

Hvězdnejm drakům oči svítí,
žádost nikdy nevymítí - předsudek.
Hřbitovní kvítí
i na hrobech lotrů,
točí se k slunci,
jež na ně svítí.
Beze smutku,bez výčitek.

A......zběsilost v duši,
rozbouřené nitro
co tuší
- všechny možnosti
a sféry.
Všechny plody.