Nokturno.net / tvorba / dílko

Malá myška, za ní druhá. Jedna tlapka, další, další, čtyři páry drobounkých teplých otisků na zasněžené cestě. Z nebe se snáší další příděl té studené nádhery. První zrychlila - poběž! Je mi zima! Ale neotáčí se. Druhá se opozdila, sníh zhoustl a vločky jsou čím dál větší. Už nemůže, nemá tolik sil.
Země se zachvěla a v zatáčce se objevila světla. Co teď? Zůstat uprostřed a modlit se nebo sebrat poslední zbytky sil a pokusit se doběhnout na druhou stranu? Zvolila druhou možnost. Kolo ani nenadskočilo. Posledních pár okamžiků - tak na co myslet? Kdybych zvolila čekání? Kdybych šla první, co by se stalo? Dopadlo by to jinak? Znamená snad být druhý vlastně nebýt?
Ale ne, vždyť obě jsou jen večeří pro kočku.