16.01.06 | Ichťa, @, další tvorba | 2399 x | vypínač
Tak sedím zas jednou ve vaně a přemýšlím
nad lidmi, nad světem, nad sebou,
zda nebylo by lepší skončit s tím vším
a vzít zápěstí žiletkou?
Samota mě nudí a společnost ubíjí,
není snad lepší odejít jen?
Vždyť lidi denně se navzájem zabíjí
a vše je jako strašný sen.
Krev už řine se z mého zápěstí
a život můj mění se v dým.
však pro mě to není neštěstí,
doufám, že potkám se s ním.
Propustku do pekla už dávno mám,
za boha svého satana jsem si zvolila,
a svou duši mu s klidem dám,
stejně zde po mě zbude jen mohyla.
Miluji nenávist a nenávidím lásku
to motto mého života bylo.
Někdo má přes oči celý život pásku,
jiný zas vidí co z něj zbylo.
Jeden je celý den sjetý drogou,
druhý zas utápí svůj žal v alkoholu,
lidi jako já to řeší žiletkou,
než aby vzdorovali svému bolu.
Už mrtva jsem, už psát bych přestat měla
a přesto mi v hlavě dál zní rým.
A možná že kdybych dneska neumřela,
mohla bych udělat něco s životem svým.
nenávist noc humor příroda láska smutek voľný verš jen tak přetvářka mládí vztah haiku srdce les podzim tma sen aa emoce povídka vyznání žena marnost sobota osud pocit krev samota pocity hrůza beznaděj čas zoufalství vzpomínka cesta .. * poezie strach . život momentka naděje sex zklamání antilistí touha horror horor svoboda realita smrt zima deprese město erotika temnota fantasy vztahy bolest ... x
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866