Nokturno.net / tvorba / dílko

Kráska rozmilá,
milovaná,
v černi oděná,
bílem vyšívaná,
vlasy nemá,
jen dvě propasti hluboké,

Úsměv věčný,
zuby bílé.

Krásnou čistou tvář.

Avšak bledou.
Obejmu ji celou lehce.

Ouška nepatrná
skoro žádná,
tělo vyhublé,
nožka úzká,
ručka malá a taky bledá.

Jen lehký černý rukáv kryje ji.

Svatbu ji vystrojím.
Místo svatebních šatů - rubáše,
místo kostela - hřbitov,
místo svatební postele - hrob.

Hostina bude jen pro červy,
svatební noc bude věčností
a líbanky - staletí.

To bude krása.
Něžnosti zahodím,
city umřou,
idea padne.

Padla,

už padla.