Nokturno.net / tvorba / dílko

Potkali se už je to dávno
věděli hned že si řeknou ano
rozkvetlé louky po nich zůstávali
všude tam kde se něžně líbávali

Do láskyplných očí se dívávali
od té doby celý život tak dělávali
den ode dne jim krásněji spolu bylo
vše se jim společným životem stávalo

Krásné děti spolu zplodili
společně je dobře vychovali
učili je k vzájemné lásce
a brát život vždy lehce

Denně na sebe spoléhali
v noci se pak s citem hladívali
důvěra a láska je vždy spojovala
jejich láska pro ně něco víc znamenala

Dlouho se provázeli svým životem
přátelé jim začali umírat každým dnem
jeden musel druhého opustit
vše krásné musí jednou skončit

Každý den, rok co rok smutně chodí
na louku s květinami, slzy roní
žena oporu jeho ve vánku louky slyší
muž krásu její ve vůni louky cítí
oni se tam zase jednou potkají
na louce lásky jako před léty