23.02.06 | jarin, @, další tvorba | 2441 x | vypínač
V lednu ztichlým lesem
nočním ztichlým lesem
nechal jsem jít kroky mé
v bílém sněhu tištěné.
Kráčeje chodbou chladné noci
se světlem Luny ku pomoci
kde rád sokol ve dne loví
náhle se ozval zpěv soví.
Ve spirále vrškem smrku
stočený jak lstivý had
můj směr se chystal roztrhat.
Avšak vlastním dohodu,
že ta stezka, po níž během
neruší se sovím zpěvem.
zima jen tak horror podzim . tma vztah fantasy vztahy deprese noc pocit horor smrt srdce beznaděj cesta pocity aa příroda přetvářka temnota voľný verš emoce žena vzpomínka čas .. realita x marnost povídka smutek humor zoufalství poezie momentka nenávist les samota vyznání krev strach haiku město sobota antilistí svoboda láska touha zklamání * naděje hrůza ... sen život bolest osud erotika sex mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867