Nokturno.net / tvorba / dílko

Chtěla jsem psát jako když vítr fouká,
někdy jako lehký vánek, jindy jako vichřice,
aby mé verše kvetly jako louka
aby bořily pevnosti lží, pověr tisíce.

Chtěla jsem psát jako František Šibeničník,
aby mé básně zněly jako kapky deště,
bušily do dubových bran, silnější než křik,
i nejmoudřejší prosili by: ještě!

Stála bych nad mraky...jediná,
zbitá, co znovu vstala,
pravda spadla by mi do klína,
...a všechno sebou vzala.