Nokturno.net / tvorba / dílko

(.. se sebou
..mne se boj)

Začalo to letmým dotekem Tvých něžných očí
Hladila jsi mne jimi.. úplně všude
Mé rty ochutnaly Tvůj ušní lalůček
Prapodivná slovíčka zaklínadlem se stala
mezi námi, křemeny, jiskru vykřesala
Olíznu Ti rty ..a Ty ...
Zahoříš jako římská svíce
Šeptáš
Líbám nahá záda
Rty našly co hledaly
Začnu zezdola, jak to máš ráda
Pomalu, výš, podél páteře
(vášeň již klepe na dveře)
Obratel po obratli
Až nahoru, ke krku
K ladným křivkám Tvé hebké šíje
Myšlenky zrozené ve Tvé mysli
Tu mou pobláznily
Neovládnu se, neudržím se
Tak blízko, tak žádoucí
Uteč!
A Ty ..
Se jen zhluboka nadechneš
A já ..
Podlehnu
Nedočkavě, rychle a přesně
Tě ochutnám
Trochu se chvěješ
Krásně rudá, sladká a hřející
Stéká Tvá krev a lpí mi na líci
Stáváš se mnou a já Tebou
naposled Tě políbím
(Tvé rty už na mých zebou)
A usnu vedle Tebe, co nejblíž
Protože ráno
mne od Tebe odvedou
.. v poutech