Nokturno.net / tvorba / dílko

(Pro Ni)
V tmavém zimním ránu… chystám svoji duši k pánu. Pošlu ji bohu doporučeně, bez známky, jak posílám i své lásky. Bez krve, bez tepu , ve skráních nožem vyřezaná jména a nejčerstvěji ONA. V mrtvých očích zhaslé světlo, chci zapomenout lásky peklo.
Pálí to pálí, ach bože, dej mi spočinout na márách zapomnění, ať již mě nikdy láska nezabolí.
Cítím tu bolest, svaly se mi trhají vlákno po vláknu, vedle syčí konvice s čajem, jen už zemřít, jenom honem. Není, NENÍ dopisu od ní, jen šest zátek od piva pod stolem…
S bestiální něhou katovskou smyčku uvážu si na krk kolkolem a smrt mě zastaví v mém rozletu, když štokrle odkopnutá leží tam co ty zátky ….pod stolem…