Nokturno.net / tvorba / dílko

Čím se to bavíte?
Jsem člověk jako vy!
Čemu se divíte?
Jsem naivní, bláhový,
a věřím v světa krásu.

Miluji, toť čistá pravda.
Sfoukla z mojí duše chlad.
Snad jen proto mě má ráda,
že je slepá jako pták,
který vidí v smrti spásu.

Dost už smíchu, holoto!
Ten ryk mi jako vlny šumí!
Tiše! Svatá dobroto!
Jsem jediný kdo zná, kdo umí
srdcem viděti…

Vaše krajky se mi hnusí,
pohledy jsou jako dýky!
Má tvář, ach, jak ta mě dusí
(zohyzděná komparčiky),
jest mé prokletí!