15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 2202 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
, linkuj! 
, jagg 
život touha čas horror marnost pocity smrt ... srdce bolest pocit beznaděj momentka příroda žena vyznání naděje * sobota strach poezie .. osud město les smutek aa humor svoboda vztah antilistí voľný verš povídka zima x temnota haiku sen fantasy sex cesta vzpomínka erotika nenávist hrůza . krev samota přetvářka horor jen tak emoce deprese realita vztahy zklamání láska podzim zoufalství tma mládí noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867