15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 2232 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
, linkuj! 
, jagg 
zklamání momentka .. vzpomínka fantasy erotika podzim haiku vztahy město mládí smrt x svoboda zoufalství horror horor ... hrůza touha příroda život pocit tma cesta přetvářka srdce povídka naděje marnost humor smutek aa poezie čas . sen žena samota deprese nenávist voľný verš sex vyznání realita jen tak bolest pocity zima strach noc beznaděj antilistí osud sobota emoce les láska vztah krev temnota *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867