15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 1855 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
haiku noc sobota temnota strach beznaděj voľný verš erotika nenávist horor čas aa vztahy touha život bolest antilistí příroda tma město samota * podzim naděje zoufalství cesta hrůza sen pocity vzpomínka poezie zima humor sex zklamání x pocit ... přetvářka .. les žena láska vztah srdce realita svoboda marnost emoce povídka . mládí momentka jen tak vyznání smutek fantasy krev smrt osud deprese horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866