15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 2190 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
, linkuj! 
, jagg 
beznaděj ... fantasy srdce temnota sobota příroda strach tma osud marnost smrt láska touha .. bolest voľný verš hrůza les naděje vyznání život emoce samota horror noc * vzpomínka horor pocit nenávist vztahy humor žena mládí zima povídka poezie haiku smutek město . erotika zklamání podzim sex deprese jen tak pocity sen čas přetvářka vztah krev svoboda realita antilistí x cesta momentka zoufalství aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867