17.03.06 | čtenář Balladyna, @ | 2002 x | vypínač
Potichu kvete zelené ráno,
nesměle oči otvírá,
drze vchází nikým nepozváno,
na polštáři vzdychne, umírá.
Vtíravě poledne hned za ním přichází,
voní po červeném víně,
rubíny na stěnu vysází,
v podvečer mizí líně.
Večer zní jako siréna,
klauni na nebi tančí,
s věčností pojí ho ozvěna,
svůdník v kůži beránčí.
Noc je vlídně temná,
s pozvánkou i bez ní chce jít jí vstříc,
mladý stín zvedá se ze dna,
poprvé díva se z okna jen do ulic.
zklamání smrt marnost žena srdce fantasy láska voľný verš smutek humor haiku deprese čas sobota jen tak realita zoufalství tma aa noc erotika samota antilistí horor přetvářka krev pocity naděje momentka strach podzim sen poezie vztah pocit temnota život cesta bolest x touha svoboda zima ... město vzpomínka hrůza osud les vyznání povídka .. sex vztahy emoce * . horror nenávist mládí příroda beznaděj
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866