Nokturno.net / tvorba / dílko

Neseď elfí děťátko na tom vyschlém stromu,
pozvedni hlavičku, neplakej…
Zamávej křidélky, bež se schovat domú,
bosýma nožkama do sídhu utíkej.
Neboj se elfku, těch dvou vran.
Kdyby tě klovaly, utíct ti nedaly…
První louče jara udělí jim ran,
s křikem pak utečou za obzor do dály.
Tak utři si slzičky,
najdi si skořábku,
kde by ses maličký
uložil ke spánku.
Přikryj se listama
ve stínu sněženek.
Obejme tě rukama
jejich bílý tichý dech.
Stoč se dítko do klubíčka,
poskládej svá křidélka tenoučká.
Nech se vyhřát od sluníčka.
Nasaj sílu z teploučka.
Pak si múžeš hrát
a zvonit svým smíchem po louce.
Netřeba se bát.
Jaro přišlo pomalu a tichounce…