Nokturno.net / tvorba / dílko

S hrdým výrazem a pevnými rysy,
vítr šlehá mě po tváři jak biče krví spředené,
vlasy povlávají a halí obličej,
odhodlán, mocný zkus a v dál zraky upřené

Poslední píď života, můj ostrůvek,
však záhuba tak blízko, ba ne už mě dusí,
Labe, ty? Já Tě bránil. Přišla odměna?
Přes proudy smrti vítr vane, vím, vše zhynout musí

V posledních mysli záběrech, já chovám přeci,
chovám sílu, chovám Tebe. Voda chce-li, vezme mě.
Nevadí, navždy budeš srdcem mi stále téci.
Kdo, když ne já líbat Tě bude zítra takhle dojemně?