18.04.06 | Irena, @, další tvorba | 1789 x | vypínač
Tak prosté je říkat – miluji tě,
a s něhou se dotýkat tvých skrání.
Láska mi sama vede dlaně,
po drahách tvých utajených přání
A co je za očima ?
A co je za tvou duší ?
A co je za srdcem ?
Tak lehce a zvolna přichází má touha,
tak neslyšně se blíží bouře smyslů mých.
S přivřenými víčky necháváš se laskat,
oči jsou bránami do míst tajemných.
A co je za očima ?
A co je za tvou duší ?
A co je za srdcem ?
Hromobití z touhy nelaskavých nocí.
Tak rád bys na všechno zapomněl.
Začínat znovu od nevinnosti?
U samých bran lásky bys zase postát chtěl?
A co je za očima ?
A co je za mou duší ?
A co je za srdcem ?
Hladím tě něžně, a cítím tvoje chvění,
tisíce otázek v srdci mám.
Mlčky tak ležíme, blíží se rozednění.
Svatební noc končí – jistotu postrádám.
. život tma antilistí sex vztahy příroda zima horror fantasy zklamání voľný verš láska touha sen .. podzim hrůza aa erotika svoboda jen tak beznaděj realita čas vzpomínka pocity vyznání povídka srdce žena vztah ... humor sobota pocit osud noc krev nenávist zoufalství bolest marnost přetvářka smutek cesta emoce smrt mládí haiku temnota momentka les naděje strach horor x deprese samota * poezie město
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866