Nokturno.net / tvorba / dílko

Na naší zahradě každé jaro
rozkvete třešeň.
Nejdřív se rozkoukává.
Vyhřívá se na sluníčku a
čeká.
Voní.

Pak v jednom okamžiku
zvedne se vítr a
pomalu ji svlékne
až je docela nahá.

Tichou zahradou
poletují bílé kvítečky
jako slzy.
Dívej, padají ti do vlasů.
Jako moje slzy…