Nokturno.net / tvorba / dílko

Stíny už se blíží
černou nocí na povel
láhev už je prázdná
no vážně
a tys opět nic nevyřešil
ba naopak.

A tak zase zkoušíš usnout
převaluješ se z jedné strany na druhou
oči nervózně pomrkávají
neměl ses rvát
násilí také nic neřeší.

Pak rozhodneš se teda pro procházku
k noční řece
možná za odpuštěním
možná za ukončením
možná za vyřešením?
Těch slov co padlo
možná přijdeš o kamarády
hlavně žeš měl pravdu, co?

Hlavou motá se ti spleť
rádoby myšlenek
a vzpomínek
na loňský Silvestr
první pusu
a na to když si zůstal sám
když ses poprvé zpil.
Do mysli vkrádá se ti taky
strach ze smrti
a z té černě jež jí objímá
tak netečně ač s pravidelností
kterou nebudem nikdy s to
pochopit.

Ranní odbíjení kostelních hodin
jako by jen zpečetilo
tvůj bídný stav
a znouzectnost
s níž snažíš se zavolat
tvé poslední přítelkyni
už je pryč
tak si to hergot
uvědom.



(26.4.06)