Nokturno.net / tvorba / dílko

Chci sníst hostii ze tvého břicha
a nechat jí se rozplynout mezi mým jazykem a tvou kúží.
Ať ti slzy rozkoše skapávají po tvářích…
Chci zalhat ti tu magickou lež do ticha.
Chci tvé hrdlo škrábat trny rúží
a počítat významy vzdechú „hřích“.
Chci tě tělem jednou provždy spolykat
a prstem ti po starých jizvách kroužit….
A mé tělo lásko ,chladí jako sníh…
Stejně chtěl sis se mnou potykat,
nebo radši užít…
Tak rozepni múj grimoár- nejtajnější z knih.
Budu se tvé duše dotýkat
a ty mi budeš sloužit..
Až když mi v kapce krve na rtech zazáříš,
nechám tě si mě odpykat
a za trest se mnou možná budeš muset souložit,
anebo se ještě zachráníš…
Protože nejen ty máš Ďábla v sobě…