08.05.06 | Gizi, @, další tvorba | 1838 x | vypínač
Slzičky kanou červené, rudé.
Rukou se ženou, která první bude.
Na vzduchu, kde nemá být, cítí se zmatená.
Nemůže pochopit, co vlastně znamená.
Tak jak je bezmocí, stejně je nadějí.
Nikdy ji nespatřit, byla bych raději.
Na jazyku studená, ale tak známá
Chuť, která dobře ví, jak moc jsem sama.
Maminko, maminko,
Koukni se malinko,
Dceruška pláče červené slzy
Fakt mě to mrzí.
zoufalství pocit zima podzim fantasy . humor čas momentka pocity horror hrůza sex haiku horor beznaděj přetvářka svoboda vztahy aa touha les x naděje povídka smutek erotika vyznání .. antilistí bolest sobota láska emoce voľný verš město žena jen tak poezie sen realita deprese osud krev marnost temnota ... zklamání příroda * srdce tma nenávist život vztah vzpomínka cesta mládí noc samota smrt strach
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866