Nokturno.net / tvorba / dílko

Slzičky kanou červené, rudé.
Rukou se ženou, která první bude.
Na vzduchu, kde nemá být, cítí se zmatená.
Nemůže pochopit, co vlastně znamená.

Tak jak je bezmocí, stejně je nadějí.
Nikdy ji nespatřit, byla bych raději.
Na jazyku studená, ale tak známá
Chuť, která dobře ví, jak moc jsem sama.

Maminko, maminko,
Koukni se malinko,
Dceruška pláče červené slzy
Fakt mě to mrzí.