Nokturno.net / tvorba / dílko

Toužím po bytě, po kráse, po meči
po lásce, která mě vyléčí
po citu, co srdce rozbuší
po klidu na duši

Začíná jaro, sluníčko svítí
a všude kolem voní luční kvítí
Na duši temnota, samota, nic
po krvi toužím čím dál tim víc

Ptáčkové zpívají
plní se park
satana vzývají
to je tak dárk

K lásce a radosti
každý by tíhl
těšit se ze smrti
to je tak ívl

A já zas bez rozumu, morálky a s dávkou naivity
duši bych prodala za chvilku intenzity