18.05.06 | boddah, @, další tvorba | 1947 x | vypínač
Jsem mršina, kterou zavrhli i nejlepší přátelé.
Nemám nejmenší důvod tvářit se vesele.
Nevyčítám jim však jejich chování.
Mě samotnému můj hřích hrůzu nahání.
Zabil jsem své dítě a marně toho lituji.
Těžko plameny pekelné se nade mnou smilují.
Na svět už jen přes mříž se dívám.
Kéž by šlo vrátit čas, o tom často snívám.
Hypnotizuje mě poodchlíplý střep dlaždice.
Sebevražda ve vězení? To je téměř tradice.
Představuji si, jak s ním hladím své hrdlo.
Jsem stvůra, nezasloužím si smrt, vězení je teď mé bydlo.
zklamání svoboda beznaděj hrůza sen momentka příroda smutek humor osud ... pocity vztahy temnota smrt jen tak touha horor srdce fantasy vyznání nenávist voľný verš krev strach povídka erotika zima marnost žena přetvářka tma zoufalství sex . vzpomínka realita město podzim * .. les láska bolest aa noc čas pocit x haiku cesta mládí poezie antilistí život emoce naděje vztah sobota deprese samota horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866