Nokturno.net / tvorba / dílko

Jsem mršina, kterou zavrhli i nejlepší přátelé.
Nemám nejmenší důvod tvářit se vesele.
Nevyčítám jim však jejich chování.
Mě samotnému můj hřích hrůzu nahání.

Zabil jsem své dítě a marně toho lituji.
Těžko plameny pekelné se nade mnou smilují.
Na svět už jen přes mříž se dívám.
Kéž by šlo vrátit čas, o tom často snívám.

Hypnotizuje mě poodchlíplý střep dlaždice.
Sebevražda ve vězení? To je téměř tradice.
Představuji si, jak s ním hladím své hrdlo.
Jsem stvůra, nezasloužím si smrt, vězení je teď mé bydlo.