22.05.06 | čtenář Irena, @ | 1642 x | vypínač
Znám jedno místo, plné vroucí něhy,
často v něm pobývám, sama a toužící.
Zelené ticho a řeka mezi břehy,
prokvetlá tráva, vzduch sluncem vonící.
S harfičkou sedává tam malá vodní paní,
zpívá si o vodě, tím zkrášluje svůj čas.
Opřená o strom, se dívám na svítání,
jak slunce rozmarně rozlévá svůj jas.
Zelené pastviny, v čase kuropění,
jak obláčky bělají se ovce na stráni.
Přečistá chvíle, v duši sladké chvění,
v mém srdci je blaženost, ale i čekání.
Ty víš !
Mám jedno místo, které nikdo nezná.
Pod lesním mlázím je dobře ukryto !
Najdi ho, prosím ! Snad povede tě hvězda.
Tolik slz z lásky už bylo prolito…..
les temnota sen jen tak horror žena nenávist cesta momentka antilistí město osud povídka vztah přetvářka strach zoufalství svoboda fantasy samota horor vztahy humor život hrůza poezie marnost naděje mládí realita sobota tma noc deprese vzpomínka krev příroda bolest podzim smutek beznaděj sex vyznání ... pocity zklamání aa emoce láska voľný verš pocit * haiku . touha erotika x smrt srdce .. čas zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866