Nokturno.net / tvorba / dílko

Neumím se dívat na to, jak spíš,
aniž bych ti ublížila.
To ale dobře víš.
Přemýšlím, jak bych tě probudila.

Chci ale vůbec abys ještě vstal?
Mohla bych tě udeřit golfovou holí.
Na mou minulost často ses ptal,
vzpomínky však bolí.

Část života musela jsem trávit v ústavu.
Nic takového nikomu bych nepřála.
Jen pro tu nešťastnou vrozenou vášeň z požáru.
Ten osudný den odolat jsem jí nezvládla.

Za pomoci benzínu dům jsem podpálila.
Zaplavila mě vlna slasti.
Matka prý se kouřem udávila.
Otce zahnaly plameny do pasti.

Ty už víš, že jsem ,,ta narušená“.
V sladkém spánku si užij svůj poslední nádech.
Dokážu ti, jak moc psychicky jsem poškozená.
Petrolej ti pomalu roztírám po zádech …