Nokturno.net / tvorba / dílko

Jen do mne se pouštějte rozverné ženy, jsem jak voda, plynu a nejsem
němý,jsem stále v pohybu po zemi teču, lesy i louky ve vědomí vleču.

Všichni jsme spojení zlatou nití, všichni jsme madonou jednoho bytí.
Jak vlna v úsvitu rozrazím přeludy,pokořím všechny natvrdlé pobudy.

Pavouk života spřádá sítě, unikne jen nevinné dítě.
Prach zvedá se ze stvrdlých srdcí,polibek života v krvi už frčí.

Jde přímo do středu rozpouští led. Já žiju život svůj, tady a hned.