16.07.06 | čtenář Irena | 1965 x | vypínač
Ach ! Ta vonící loučka a říčka plná ryb,
na svět se dívám v němém úžasu….
V milosti, kráse – našla jsem svůj klid,
na samém dně duše … bez času.
Ty šumící břízy ! To ticho velebné,
kopce se vlní jak boky zralých žen.
Člověk tak rád si do trávy usedne,
pod keř plný růží.
Být, nic než jím !
A&# mým tichem jen !
S létem v zádech, v požehnané chvíli,
Nemyslet na nic – nechť láska ve mně sílí ,
pro krásu života, pro něhyplný vzdech.
haiku temnota podzim svoboda . bolest nenávist ... vztahy zima realita beznaděj hrůza povídka naděje pocit * cesta marnost jen tak mládí život noc strach les antilistí sen sex fantasy poezie momentka přetvářka erotika čas voľný verš příroda zoufalství x tma sobota aa vzpomínka žena vztah .. zklamání humor smutek krev emoce horor samota srdce město vyznání touha horror deprese pocity smrt láska osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6482
autorů: 867