Nokturno.net / tvorba / dílko

krčíš se v koutě
v přítmí pokoje
skrýváš se do stínu
hlasy co zvou tě
z nicoty volají
slyšíš dětský pláč
z očí se vyhrnou slzy
přepadá tě bezmoc
beznaděj…
zoufalý pláč
úzkost tě spoutá
vyběhneš z úkrytu
do divočiny bolesti
chce se ti křičet
řvát z plných plic
do temna
hlubokého lesa
zůstaneš stát
koukáš do nebe
ranní svítání
zahání hvězdy
slzy se mísí
s ranní rosou
jsme ztraceni
ve svém vlastním světě…