Nokturno.net / tvorba / dílko

Vlasy jak v srpnu obilí
Když vzpurně pohodíš hlavou
Přes války co jsme už prožili
Voníš mi temnou kávou

Klidná i bouřící, pálící mosty
Vlídná jak krajina v podvečer
Nasloucháš příběhům, některým postý
Pohladíš, abych už nebrečel

Jsi v rukách malíře paleta
Co odešel v obrazu půli
A vydal se bláhově do světa
Rozházet hrdost i vůli

Olej a barvy zas zazáří
Dočista vypláchnout štětec
Pokorně pokleknout k oltáři
Menší lump, když ne světec