18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2409 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
povídka x poezie * přetvářka tma temnota krev nenávist sen smrt podzim samota horor emoce vyznání mládí strach čas zima . haiku pocit žena realita marnost beznaděj touha vzpomínka hrůza vztah cesta jen tak sobota svoboda momentka voľný verš .. vztahy osud smutek humor aa život naděje erotika ... láska příroda horror zklamání zoufalství sex bolest deprese pocity antilistí fantasy les noc město srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867