18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2385 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
realita krev sobota voľný verš příroda nenávist vztahy samota sex povídka ... emoce . temnota zklamání les sen humor přetvářka láska vzpomínka pocity aa touha haiku cesta zoufalství horor mládí hrůza život podzim svoboda žena naděje marnost poezie smutek vztah osud x tma strach čas * fantasy jen tak beznaděj smrt erotika zima srdce deprese horror .. město momentka antilistí noc pocit vyznání bolest
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867