18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2294 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
tma osud deprese bolest ... naděje povídka fantasy horror .. realita cesta aa sen momentka les beznaděj smrt příroda * život voľný verš krev emoce srdce pocit humor erotika smutek mládí touha zima x láska antilistí strach marnost žena horor sobota poezie sex čas zoufalství město temnota . zklamání svoboda jen tak nenávist pocity vzpomínka vyznání podzim vztah haiku samota hrůza přetvářka vztahy noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867