18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2376 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
sen život bolest zklamání pocity sobota strach x aa samota město . antilistí vztahy deprese momentka nenávist srdce .. voľný verš horror naděje fantasy mládí horor žena tma haiku poezie pocit ... erotika povídka beznaděj temnota smutek zima hrůza humor osud podzim touha les emoce cesta příroda vztah sex svoboda jen tak zoufalství přetvářka vzpomínka smrt vyznání čas * noc láska krev realita marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867