18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2349 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
město ... život marnost vztah mládí horor pocity beznaděj temnota povídka jen tak nenávist touha samota realita haiku . humor svoboda .. emoce zklamání x podzim čas vyznání vzpomínka erotika aa noc bolest smutek pocit krev osud smrt deprese naděje sen vztahy les momentka zoufalství zima příroda tma hrůza žena cesta přetvářka poezie srdce sex horror * antilistí láska fantasy strach sobota voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867