18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2410 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
, linkuj! 
, jagg 
čas horror sex poezie zoufalství přetvářka mládí aa láska sen příroda pocit zklamání smutek erotika samota noc marnost krev smrt . tma povídka vztahy .. jen tak pocity fantasy ... deprese vztah touha vyznání momentka les svoboda nenávist sobota realita horor * humor strach město naděje bolest haiku emoce srdce život osud žena hrůza beznaděj vzpomínka podzim cesta voľný verš x antilistí temnota zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867