21.08.06 | čtenář Irena | 1716 x | vypínač
V zátočinách tichých,
kde zpívají jen ptáci,
na mechu jahody jsme spolu snídali
a z potoka vodu pili,
I když mlčí a dívají se jinam….….
Je dobře, že raci nevymřeli,
je dobře, že voda se nezkalila,
je dobře, že láska , ač bolí,
důvodem je, proč se probudit.
A vstát i do nepohody….
Nad horami se slunce zvedá,
proráží mraky – je vítězem nad nocí,
rozlije zlato. Rozvoní louky.
Aby k ulehnutí byly, k milování.
Zatím trhám heřmánek – a sním.
Po horách, nad stržemi,
po tajemných stezkách,
strážené jeleny a Bohem,
jdeš tiše za mnou.
Protože lidské cesty pro nás není.
Dívám se často na nebe,
jestli už není tvůj čas.
Srdce si připravím a duši očistím,
pro strastiplnou pouť.
S tebou.
Za tebou ….
život beznaděj nenávist sen naděje erotika momentka srdce x temnota .. sex strach smutek vyznání deprese cesta ... antilistí žena noc povídka horror vztahy zklamání zoufalství přetvářka emoce svoboda zima hrůza sobota příroda aa smrt voľný verš jen tak bolest horor tma pocity krev město samota vzpomínka pocit čas podzim poezie humor láska osud mládí realita touha fantasy * . haiku les marnost vztah
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6482
autorů: 867