21.08.06 | čtenář Irena | 1539 x | vypínač
V zátočinách tichých,
kde zpívají jen ptáci,
na mechu jahody jsme spolu snídali
a z potoka vodu pili,
I když mlčí a dívají se jinam….….
Je dobře, že raci nevymřeli,
je dobře, že voda se nezkalila,
je dobře, že láska , ač bolí,
důvodem je, proč se probudit.
A vstát i do nepohody….
Nad horami se slunce zvedá,
proráží mraky – je vítězem nad nocí,
rozlije zlato. Rozvoní louky.
Aby k ulehnutí byly, k milování.
Zatím trhám heřmánek – a sním.
Po horách, nad stržemi,
po tajemných stezkách,
strážené jeleny a Bohem,
jdeš tiše za mnou.
Protože lidské cesty pro nás není.
Dívám se často na nebe,
jestli už není tvůj čas.
Srdce si připravím a duši očistím,
pro strastiplnou pouť.
S tebou.
Za tebou ….
... zklamání svoboda humor vztahy pocity smutek pocit nenávist fantasy voľný verš sex sobota vyznání bolest zima momentka samota mládí čas deprese podzim sen osud povídka emoce město zoufalství beznaděj horror temnota strach haiku marnost žena x vztah smrt vzpomínka realita touha hrůza horor přetvářka . les antilistí láska příroda život jen tak noc .. poezie erotika tma srdce aa cesta * krev naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866