21.08.06 | čtenář Irena | 1757 x | vypínač
Večer je jak skvrna od borůvek,
na bílém ubrusu, co škokuje oči.
Sotva kdo ji chápe.
Sotva kdo ji chce.
Také i den – ve své horší části,
má fialový nádech – jak mrtvé rty.
Ještě že svítí hvězdy ! Snad.
Nemyslím, že se klamu.
Dávno už totiž nezvedám oči k nebi
– a ani srdce ne.
V ulicí temných – okna vytlučená.
Tlumená světla – houpou se ve větru.
V odlesku chodníků – svět jak po mrtvici.
Jsou zvlhlé deštěm.
Pokřtěné plivanci, pomazané blátem….…
Takový hnus !
Deštivá noci. Depresivně krásná.
Smutná jsi, paní.
Sotva kdo si všimne, jak ulicemi jdeš.
Přežehnaná – ztěžklá. Žádoucí.
Nebojím se tě, to ne.
Staccato kapek v okapu slyším.
Ten burcující souzvuk vody a kovu !
Dopadá na dno a čeří mi smysly.
Vyvolává touhu k souznění.
(kterého se nedostává)
Mám ráda, když se připozdívá.
Nevidět si do tváře.
A lhát si o tobě. To smím.
A lhát tobě o mně. To nesmím.
Počkám a uvidím. Co nebude dál.
Tak já, na křižovatce představ,
se zmítám – s duší hadí tanečnice…...
Na rohu stojím, duši prodávám.
Vzít nebo nechat být ! Opustit, klamat ?
Miluji tě a přitom
– jak v té deštivé noci stojím,
i kouskem té své duše – tě nenávidím.
horror x * vzpomínka temnota přetvářka zima antilistí deprese cesta žena město vyznání naděje horor ... hrůza sobota povídka poezie pocit zoufalství fantasy haiku pocity podzim marnost krev .. vztahy tma les emoce aa příroda čas touha . erotika zklamání láska bolest humor samota smrt jen tak voľný verš beznaděj strach sen život realita momentka sex vztah srdce osud nenávist svoboda mládí noc smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866