Nokturno.net / tvorba / dílko

Anděl lásky a soucitu,
lítá ke mě,mluvíme o tom,
jaká je země.Mluvíme
o světě,o mlze v nitru,
o tom, jak rozumět, rozumět
zítřku.

On je mým vnitrem, pocitem,
slyším jak pláče, miluje mne,
miluj mne,neb v srdcích zahynem.
Jsme lidskou nadějí, jsme lásky
sny, nabízím Ti kalich,chceš-li,
tak pij.

Napij se na duši, na život ve světě,
napij se na mne, na noci bezedné.
V číši je rosa tajných nadějí, smíchaná
krví láskou raněných.Zpěněná hladina

touhou po poznání, hrdlem se valí,
hrdlem se žene.

Zdali se blíží tváře němé, tváře těch,
co život svůj dávno už vzdali,
tváře stracenců, kteří andělům
se smáli. Nemohu zato, že dostal
jsem pochodeň.

Děkuji andělům za svou cestu,
za to, že mohu dát světlo
šedému městu.Svítím na stíny.
na vražedné strachy, svítím
nebem svým na šedé mraky,

útloboký Satan