Nokturno.net / tvorba / dílko

Už dlouho jsi mlčel
Dochází Ti dech?
Asi, že? Ještěrka v šupleti,
ze stuhy struna, co teď tě drží pod krkem…
klíč máš již bez zámku…
Ale, ale! Ty jsi doma? A sám?
Nikdo nezvoní? A včera?
Také nic, že? A ve středu? V úterý? Nic…
Nu, asi o Tebe není zájem, brachu.

Tak z toho mostu, kde jsi ji držel,
po ledě klouzala… a její smích
och, ten nikdo nenapodobí.
Teď si skákej, jak chceš, žel,
dole není sníh, jen rudě rudá blažka
pomočený patník ozdobí

Pod peřinou slzy?
Dávno ne… Usínáš jak batole,
neboj, vím, není čas brečet,
ráno budík mrzí
rychlé kafe na stojáka za stolem
pak musíš, volá práce,
monotónní pot jen teče

Večer čteš, co jsi psával?
Snílku!… Zapomeň,
Co jsi chtěl? Společně žít?
Cha, dnes se toto nenosí…
Už mě nudíš! Běž spát,
Ráno brzy vstáváš,
Tak pozdě nesmíš přijít