Nokturno.net / tvorba / dílko

Hej hola
tma k křepčení sluhy své volá
u pramene hořkého
jeduplných býlí sytého
svolává se rej
kravskými zvonci
skřetové a gnómi zakrslí
s tvářemi zvrhlými
lepkavým slizem pokrytí
s úšklebky hnusnými
vylézejte z děr a osude se děj
s krutými konci
smrduté přítelkyně krysy
s ocasy holými
pod kotel hrňte lidských červů
kosti
prackami hbitými
společenství strašlivé
dlužno je zvouci
černozlatý plameni
na smolném poleni
tanči a vřej
ke mně jen zdatní
pomocníci bezvěrní
ať mé čaroměrné umění
promění běh světa
formuli hrůznou vyřknu
a bude po něm veta
utne se běh jeho kolem osy
jak to tvrdí kacíři
než je kat v kutně šedé
ztrestá na pranýři
chachá
hranice ať plá
u holého vrchu
na šibenici kamenné
houpe se lotr za hrdlo stažené
s voskem zalitými slechy
vyhnu se hrůze nezměrné
když mandragory kořen řvoucí
z prsti vyrve pes v křeči smrtelné
a viselcovo sémě dotkne se země
pak otevře se zátiší přetemné
hej hola
dřevěného uhlí žok
pálí se v milíři
stažený mlok
škvaří se ve svém pancíři
přidám vraní oči
a varlata z krocana
párek kůží žabích
a vařit budu do rána
než z kořene živého výtažek mocný
do kotle zamíří
a nato nastanou výjevy děsivé
démoni hrůzní vyjdou z pekel
ďasi a duchové
prokletím všech živých
stanou se skutky mé
při prvním záblesku dne
dokončím já dílo své!
Zlé!