17.09.06 | čtenář Irena | 2077 x | vypínač
Tak nahá.
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoší sebelásky,
ňadra ještě pevná,
jež někdo opustil
a nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř
levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody.
Žena, co ví, že je nahá.
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš láska sex příroda les naděje emoce ... humor haiku pocity srdce erotika bolest horor marnost touha tma sobota povídka nenávist beznaděj hrůza .. mládí přetvářka samota svoboda . temnota vztahy vzpomínka čas deprese život zklamání realita poezie momentka antilistí žena smrt sen strach smutek zima zoufalství město osud vztah krev horror pocit podzim x noc * fantasy jen tak aa vyznání cesta
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867