17.09.06 | čtenář Irena | 2108 x | vypínač
Tak nahá.
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoší sebelásky,
ňadra ještě pevná,
jež někdo opustil
a nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř
levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody.
Žena, co ví, že je nahá.
, linkuj! 
, jagg 
žena zoufalství realita antilistí smutek sobota láska sen nenávist život emoce marnost poezie erotika touha cesta aa beznaděj jen tak pocity deprese pocit zklamání vyznání .. humor krev naděje x voľný verš momentka mládí horror město srdce přetvářka hrůza les bolest sex temnota . povídka osud smrt vztah fantasy vztahy strach * zima samota horor svoboda vzpomínka podzim noc příroda ... tma čas haiku
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867