17.09.06 | čtenář Irena | 2056 x | vypínač
Tak nahá.
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoší sebelásky,
ňadra ještě pevná,
jež někdo opustil
a nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř
levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody.
Žena, co ví, že je nahá.
, linkuj! 
, jagg 
realita horror jen tak vzpomínka svoboda mládí láska smutek sen momentka tma vyznání touha podzim antilistí * cesta beznaděj pocit voľný verš .. humor temnota pocity vztahy noc fantasy zoufalství marnost sex poezie . zima les haiku horor příroda erotika hrůza nenávist sobota město strach čas přetvářka bolest žena x smrt samota vztah život povídka naděje osud ... krev aa srdce zklamání emoce deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867