17.09.06 | čtenář Irena | 1830 x | vypínač
Tak nahá.
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoší sebelásky,
ňadra ještě pevná,
jež někdo opustil
a nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř
levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody.
Žena, co ví, že je nahá.
deprese sen horror život jen tak nenávist naděje sex les přetvářka vyznání zklamání vztahy strach momentka žena osud povídka x tma srdce .. vztah podzim čas zoufalství láska hrůza sobota poezie erotika bolest pocity ... temnota vzpomínka humor aa samota * smutek pocit voľný verš příroda haiku smrt beznaděj emoce . horor antilistí město touha zima fantasy marnost realita svoboda krev cesta mládí noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867