17.09.06 | čtenář Irena | 2031 x | vypínač
Tak nahá.
Svázala vlasy,
mazlí se s tělem,
s rozkoší sebelásky,
ňadra ještě pevná,
jež někdo opustil
a nechal jí s nimi
na cestě stát na pospas sobě.
Svléká se pro věčnost.
a mnoho ještě neví.
Pod sklaním převisem.
Stínohra snů o citech,
a slunce mísí modř
levandulových polí.
K zemdlení je vláčná,
poddajná a ladná,
pod proudem chladné vody.
Žena, co ví, že je nahá.
, linkuj! 
, jagg 
touha město žena erotika sobota naděje osud sen fantasy poezie realita bolest tma pocit horor hrůza marnost pocity svoboda příroda antilistí jen tak ... podzim povídka nenávist vztahy smrt láska strach temnota čas vzpomínka samota přetvářka emoce zoufalství x vztah momentka krev noc deprese horror vyznání sex voľný verš les život cesta smutek . beznaděj srdce aa haiku humor zklamání zima * .. mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867