17.09.06 | čtenář marfi, @ | 1854 x | vypínač
Od západu k východu slunce ležíme spolu zcela nazí
na břehu řeky, která na konci trochu tak mrazí.
V chladné noci nás hřeje touha čistá jako
letní obloha protkaná záblesky spadlých hvězd.
Při západu slunce vánek Tebou provoněný
čechrá Tvé hebké kadeře a zvolna je vlní
a když vánek naposledy se vrací, poslední paprsky
dnešního dne obkrouží křivky Tvé svůdností vroucí.
Po soumraku Tvá silueta ladnými pohyby rozproudí
žár v mém těle a zatoužím líbat něžně jen Tebe.
Můj pohled spatří hloubku Tvých nádherných očí,
v kterých paprsky měsíčního světla nezvratně končí.
Mé rty zlehka dopadnou na ty Tvé sametové, Tvůj svěží
dech vábí všechny mé smysly k Tvému prozkoumání.
Konečky Tvých prstů s mými křehké pouto pojí,
naše Těla se v jednou postupně proplétají,
jakoby jen pro tento okamžik stvořená byla.
Tvá ňadra záplavě mých polibků vzrušením podléhají,
prozrazují opětování mé touhy nejen pro dnešní noc.
První Tvůj vzdech do ticha zašeptaný ohluší veškeré
okolní dění v tomto opravdovém snění.
Fantaztie a sny se stávají scénářem dnešní noci,
cit a touha prostupuje námi až k rozbřesku
společných neopakovatelných chvílí.
Při svítání v posledním vrcholu naší slasti očí Tvé
se slzami zaplaví, štěstím na Tvých řasách utkvěly.
Šeptáš mi já Tobě jak moc se naše srdce milují
Po východu slunce ještě dlouho buší, když tuší
nesmyslný mrazivý konec proudu řeky lásky,
který nás jednou krásně zaplavil
svoboda momentka jen tak osud vzpomínka bolest * čas antilistí cesta pocit .. realita zoufalství život aa samota voľný verš erotika x naděje příroda krev strach povídka zklamání ... beznaděj horor vztahy les noc sen srdce nenávist sobota haiku humor mládí podzim vztah smutek fantasy emoce vyznání marnost žena touha hrůza sex temnota město smrt horror zima láska . deprese poezie tma pocity přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866