21.09.06 | čtenář Irena | 1597 x | vypínač
Chci, abychom zůstali milenci.
Ať spíme !
Tajemný zemětřas tam kdesi v povětří
vzbuzený v nicotě lehkého mrholení
nám pohupuje zemí.
Že nás má temnota v moci ?
Rozespalá rána, rašící z jabloňových sadů,
v chomáčcích ptačích pírek snáší neklidné sny.
Ve svévoli keřů a v korunkách potměšilých růží
zapadá temně modrý noční svit.
Ó Iluze,
máš roucho tkané z bolestínských slz
trochou toho třpytu z očí padlých hvězd.
V odlesku hladin jezer na utajených místech
jsi krásnější, když vznášíš se oslněná sebou.
. nenávist příroda mládí sex hrůza ... deprese povídka město momentka naděje vztah cesta noc marnost podzim vyznání beznaděj pocit .. aa žena vzpomínka touha čas sobota fantasy horror bolest přetvářka láska zima les vztahy haiku x humor samota smutek život antilistí * strach voľný verš horor tma jen tak srdce krev erotika sen svoboda zoufalství pocity realita emoce temnota poezie smrt osud zklamání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866