Nokturno.net / tvorba / dílko

kolik rostlin se ještě
bude plazit po kůži
strakaté agamy
a kdo jí umyje špinavé oči

mrtvý motýl
zabitá muška?

neměl bys drze stát
a odpovídat otázkou když se ptá
štěstí
zvláštní,
vždycky sis myslel
že vypadá jako vousatý chlap
ale ono se podobá spíš tý
herečce z pornofilmu

je goticky krásná
a její hlas zní kovově
nejspíš tě zblbne
tak aby sis toho nevšiml
ti uhryzne kus pravé ruky
poškrábeš se pahýlem po
odrostlé bradce
klidně se usměješ a tvá vlastní krev
ti teče mezi rty
pořád se usmíváš
a v ústech cítíš sladko

uhrane tě a pak
odejde

ledovější a ledovější
nepolíbená teplem
pořád jen teplo dává
elektrárna štěstí

jak si štěstí má dát
kousek štěstí
sedí na studený katedrální
dlažbě
dlouhé černé vlasy
(něco mezi dredama a umělýma vlnama)
rozhozené všude kolem
nožem vypůjčeným od Spasitele
si dělá ze stehen síto
(kdyby mohla tak by brečela)
z jejích ran ti tečou
k nohám pramínky šťastné krve

v massarandubovém domě
s břidlicovou střechou
máš své hnízdo

jedna z těch pannen za
závěsem
potratila tvoje dítě
bude ti trvat hodiny než
vytrháš všechny plazící se rostlinky
zabiješ mušky a můry
a uškrtíš hada škrtiče

zbyde jenom agama
s velkýma očima


III. 06
(pro martina)