01.10.06 | Peorth, @, další tvorba | 1905 x | vypínač
Byl mi odebrán dar…
Byl mi odebrán dar,
v uři se potácím.
Nic dobrého, jen zmar,
a smysl života ztrácím.
Nejvěrnější zradil,
z očí kape krev.
Moji duši zabil,
chtěla jsem vše, ale co mám teď.
Jen smrt, pláč,
nepochopení a tma.
Nevěděla jsem, co je zač
ale plamen ještě plá.
Zšedl mi svět,
smysl žití pryč.
V srdci věčný led,
od ráje ztratila jsem klíč.
Servali mi perutě,
svatozář ta tam.
Stála jsem mlčky, nehnutě,
sílu lásky znova nepoznám.
Za větrem odletí přísah,
vždyť slova neznamenaj nic.
Bohové už ztrácí výsady,
jsem jen popel a nikdy nic víc.
Jsem soumrak bez očí,
hračka osudu bez smíchu.
Neslyším, už všechno končí,
zapomenuta, zatracená v tichu.
poezie realita deprese město samota . beznaděj čas vyznání sex marnost horor jen tak emoce haiku aa vzpomínka ... * voľný verš momentka cesta strach tma pocity bolest .. humor přetvářka hrůza fantasy srdce svoboda vztahy žena les zima temnota příroda horror zoufalství mládí x povídka osud naděje smutek noc sobota krev erotika antilistí láska pocit zklamání podzim touha život nenávist smrt vztah sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866