Nokturno.net / tvorba / dílko

Díky, díky ti, díky
skončilas všechny mé hřích,
zhatilas všechny mé plány,
osolila všechny mé rány.
A že jich je moc!
Přeji ti dobrou noc,
Já ji totiž nemám
Nemůžu usnout, odpovědi hledám,
co jsem ti provedla tak hrozného?
co jsi to za člověka zlého?
(neuvědomělého)

Děkuju, děkuju tobě,
že budu brzy v hrobě.
Snažím se totiž poslední rok,
od cíle dělil mě vždy jen krok
A ty přijdeš a všechno zničíš
a ani to nepocítíš

Ty totiž nežiješ citem tím každičký den,
nezdá se ti každou noc tentýž sen,
nedýcháš pro lásku každičkou minutu,
necítíš s přáteli takovou samotu.
Nepláčeš, když se čte Slavík a růže,
Necítíš všude vůni jeho kůže,
neslyšíš všude jeho hlas
netoužíš vidět ho zas a zas.
Nedala bys život za jedinou chvíli,
kdy se šťastně směje a svět z něj šílí.

Tak už to víš,
snad to i pochopíš.