09.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 2577 x | vypínač
Vyznání
Miluji toulky jarní nocí,
když v údolích se brouzdá chlad
a ve šlépějích plných rosy
stébla trav vidím usínat
ta zimomřivá, teskná rána,
vstávání slunka z mlh a par,
nehybné lesní panorama,
brázdy polí, v nich přímost čar
kraj nad Zlínem,
když těžkne zrání:
Tam s první láskou jdeš
jak v snách
k obzoru, který znenadání
je blízko, skoro na dosah,
tam najdeš všechno
na svém místě,
přivítá tě tam teplá dlaň,
ženina náruč, srdce blízké
a dobře víš, že nejsi sám.
Až přijde čas, v němž uschlé listí
tuláka volá zpátky z cest
a vítr s vervou pianisty
opře se prsty do kláves,
až milosrdný déšť mi v hlíně
pozvánku k schůzce bude psát -
buď při mně, lásko, abych klidně
směl s tebou vejít
do zahrad.
erotika poezie bolest hrůza samota přetvářka emoce ... mládí sex cesta touha krev život haiku tma marnost srdce sen aa smutek horor nenávist strach . beznaděj vyznání noc láska zima horror realita .. povídka temnota čas * smrt fantasy sobota jen tak voľný verš pocity podzim humor vzpomínka momentka x deprese osud příroda antilistí svoboda naděje pocit vztah žena vztahy město zklamání zoufalství les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866