12.10.06 | čtenář Nuuk | 2853 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
město sen * horor smrt aa krev čas hrůza vztah sobota bolest beznaděj emoce láska ... touha nenávist . strach žena realita zklamání smutek fantasy humor marnost vztahy .. horror momentka naděje voľný verš sex vzpomínka příroda les přetvářka pocity deprese podzim srdce erotika povídka tma svoboda jen tak samota osud antilistí cesta noc vyznání zima zoufalství haiku mládí poezie pocit temnota x život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867