12.10.06 | čtenář Nuuk | 2943 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
, linkuj! 
, jagg 
poezie smrt smutek strach sobota cesta sen nenávist haiku jen tak povídka antilistí hrůza erotika x zoufalství vyznání humor město svoboda osud ... příroda pocity . žena podzim tma přetvářka naděje voľný verš touha noc vztahy horror láska čas temnota vztah krev bolest realita mládí .. zima fantasy momentka život beznaděj srdce zklamání les vzpomínka aa samota deprese * emoce horor pocit sex marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867