12.10.06 | čtenář Nuuk | 2626 x | vypínač
Kolik andělů jsi viděl odlétat
když jsi pozoroval hořící oblaka
oči prozradí
když pod bránou z oceli
tvé ruce mě držely
abych neupadla v pokušení zastavit čas
alespoň na chvíli
odpusť, já nejsem andělem
jsem člověkem z masa a kostí
z odrazu v zrcadle pak plná zlosti
pod stromem stoletým
bez křídel, bez záře, s andělským pohledem
z mramoru vytesán, mistrovsky vyveden
vedle mě usedá, přiváben kdo ví čím
do nebe, do země, zoufale zakřičím
Nevermore…...
naděje vzpomínka hrůza deprese zklamání příroda pocity svoboda osud bolest voľný verš marnost město beznaděj les .. poezie žena pocit emoce momentka haiku smutek sex smrt * vztah erotika mládí sen x nenávist strach život vyznání realita touha antilistí humor cesta tma temnota noc aa čas vztahy povídka sobota krev jen tak zoufalství přetvářka podzim zima horror . fantasy srdce samota láska horor ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866