12.10.06 | čtenář Jindřich František, @ | 2765 x | vypínač
Hořce a protěže
Když kvetou hořce
a bílé protěže
pod letní oblohou na skalách visí,
chtěl bych mít koní pár,
povolit otěže,
jet cestou necestou
pod hřeben lysý.
Pouhý sen -
mraků pár k obzoru cválá.
Na tohle spřežení ztěží si písknu.
Kde tuším hvězdy plát,
nebeská lada,
aspoň v snu nevinném
k srdci tě tisknu.
Nevím,
proč najednou beze slov stojím,
protěže s hořci ti do vlasů vplétám,
ale jen ve snu.
Až ten sen pomine.
zbude jen tato
milostná věta.
*
Doteky
Deštivé ráno – kdosi zvoní,
tma ještě hvězdy rozdává.
Kukátko, klika.
Venku stojí
jakási zmoklá postava.
Váhavě dveře otevírám,
ptám, co hledá u dveří.
Jsem pošťák, pane,
odpovídá.
Nesu vám kytku protěží.
Pár zvadlých kvítků
v mokré dlani
není už vůbec k poznání.
Něžně je tisknu – ještě voní
doteky, tvými dlaněmi.
Promoklý pošťák
zmizel kamsi -
na zemi louže, suchý list.
Mlhavý podzim, stopy čísi,
nádražní klakson,
táhlý hvizd…
Nábřeží
Šel jsem dnes kolem Dřevnice,
do řeky listí padá,
stromům tam trčí do výše
nahé ruce a záda.
Mlha, ta bílá stařena,
je stále blíže zemi.
Most k gánovu, zastávka,
zem svítí kalužemi.
Tak sbohem – nic se nestane.
Troleje v dálce sviští.
Miláčku, kdy se setkáme?
Snad na zastávce příští.
Jak ošidné, to slůvko snad…
Kde jsou tvá ústa drahá?
Po nábřeží jde listopad,
do vody podzim padá…
svoboda pocity erotika bolest příroda podzim emoce povídka touha vztah zoufalství čas haiku láska beznaděj fantasy pocit sobota samota temnota žena osud hrůza antilistí horror * .. tma momentka voľný verš deprese noc aa poezie zklamání nenávist přetvářka vztahy naděje x život zima smutek krev . vyznání město marnost realita smrt cesta sex vzpomínka srdce strach sen ... horor humor jen tak les mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866